PC Sokol Lipník - Sport Kolín 2:2
Odvetný zápas s Lipníkem (3. 7. 2019) se nám vydařil. Sice jsme nevyhráli, ale bojovali jsme. Navíc jsme jeli v hraniční sestavě, kdy jsme byli vůbec rádi, že jsme poskládali tým. Aby se tak ale mohlo stát, musela za nás nastoupit Václava Musilová, která dlouho pétanque nehrála, a nutno říci, že se jí ani hrát nechtělo. Přesto to pro náš spolek udělala.
V prvním kole, kdy se hrají dvojky, nastoupila na hřišti č. 1 naše dvojice Zuzana Malá s Martinem Šternbergem proti Jaroslavovi Muzikantovi a Jiřímu Klimešovi. Tam, v úvodní části, ale i dlouho poté, to s námi nevypadalo dobře. Soupeř vedl, a to až do 8:2. Ovšem, za tohoto stavu se karta obrátila, a naši začali soupeře směle dohánět. Tím se také postarali o dramatický závěr hry, kdy už to bylo „kdo z koho“. Herní štěstí se usmálo na nás – výhra 13:12.
Souběžně na hřišti č. 2 za nás nastoupili Josef (já) a Václava Musilovi proti Ladislavovi Novotnému a Jiřímu Chalupovi. Tady se čekal jasný debakl. To se ale naštěstí nestalo. Naopak, dokázali jsme svojí soustředěností, dobrými náhozy a sem tam i nějakým tím vyražením, vyhrát 13:8. To rozhodně nikdo nečekal. Ono se totiž i tady odehrávalo nějaké to menší drama. A to, když jsme vedli 9:8, tak mě se podařilo velice dobře umístit, na čemž se soupeř „vyházel“. My měli 5 koulí, a tak jsme šli do toho. A ono se celkem zadařilo. Vendula dokázala přihodit 2 koule, čímž to bylo za 3 body. Na mě zbývalo umístit jednu ze dvou zbývajících koulí. Sice se mi jednu podařilo umístit, ovšem na úkor jiné naší koule. Tím to bylo „bod za bod“. Poslední koule byla „krátká“. Byla to škoda. I soupeř byl přesvědčen, že jí dám. Ale stalo se. Do další hry jsme šli za stavu 12:8. To nám už dávalo šanci na vítězství. Ovšem, u tak skvělého soupeře, to není nikdy jisté. Člověk nesmí promarnit svoji šanci. A my jí nepromarnili. Podařilo se mi opět umístit dobře úvodní kouli, po které soupeř musel jít. Měli jsme štěstí, a tak to byl ten poslední bod, který nám scházel. Dá se tedy stručně říci, že do stavu 9:8 to bylo vyrovnané, ale pak, díky dobrému náhozu a následném přihozením 2 kouli, se vše rozhodlo. Vendula se tak postarala o skvělý a nečekaný výsledek.
Stav po prvním kole 2:0 pro nás. Začali jsme si uvědomovat, že by se nám mohlo podařit i vyhrát. Chtělo to ale hrát na jistotu, a rozhodně zvolit správnou sestavu. Ale, jak, když já nerad hraji trojky, kde se mi moc nedaří, a Vendula by toho tam také moc nedokázala. K tomu si soupeř přivolal posily, a to nejen tak ledajaké. Tím to bylo zase o něco více napínavější.
Když soupeř postavil na jedničky úřadujícího mistra republiky Petra Vavroviče ml., bylo jasné, že tam se nám moc šancí neobjevuje. A tak se Vendula „obětovala“ a nastoupila proti němu. Bylo to jako když jde na porážku. Petr se ujal okamžitě jasného vedení, a Vendule nedal žádnou šanci. Ovšem, byl to džentlmen, a tak odehrál celou hru důstojně, tak jak se má, za což si získal náš obdiv. Vendule se, proti němu, podařilo uhrát jeden čestný bod, a tak to je i pro ní úspěch. Stav 1:13 vypadá sice hrozivě, ale, kdo zná kvality tohoto hráče, tak ví, že to není žádná ostuda. Děkujeme Petrovi za skvělý profesionální přístup a Vendule za bojovnost.
Na dalším hřišti jsme nastoupili v sestavě já, Zuzka a Martin Š. proti Petrovi Vavrovičovi staršímu, Ladislavovi Novotnému a Jaroslavovi Muzikantovi. Zde jsme se chtěli pokusit „o nemožné“. První dvě hry byly pro nás. Vedli jsme 3:0, pak ale soupeř vyrovnal, a následovala celkem vyrovnaná hra, která nám dávala šanci na vítězství. K tomu nám soupeř nadělil i 3 body, kdy ke košonku přirazil naše koule. V tomto duchu se to neslo až do stavu 10:10, a pak už to bylo „kdo z koho“. My poslední hru nedokázali čelit jejich dobře nahozené kouli, což soupeř využil, a dokončil 3 body hru na 13:10. Nutno ale říci, že byť nám nechyběl bojovnost, tak zde byl soupeř lepším. A kdyby nehrál mírně riskantní hru, která mu nyní nevycházela, tak by zřejmě vyhrál i vyšším bodovým rozdílem.
Závěrečný výsledek 2:2, což je skvělé. Ovšem, jelikož soupeř vyhrál trojku, tak on bere dva body a my jen jeden. Tudíž, na body vyhrál soupeř. Ten byl rozhodně lepší, výhra mu tak právem náleží. Nám zůstává radost z jednoho „ukořistěného“ bodu a dobrý pocit z odvedené práce na hřištích v naší okleštěné sestavě. I když v té trojce jsem já osobně toho moc nepředvedl. Nebýt mého velice dobrého výkonu ve dvojkách, musel bych se tady více „bičovat“.
Děkujeme soupeřům za skvělé hry a velice příjemnou herní atmosféru. Zároveň jim blahopřejeme k vítězství. Poděkování patří i všem hráčům našeho spolku za skvělý výsledek.
Josef Musil
.
