Máme dohráno. V letošní PLP jsme odehráli všechny zápasy. Byla to sice zábava, ale i nemalá zodpovědnost. Ne každý má čas či chuť hrát v předepsaných termínech. Všechny zápasy jsme odehráli ve třech – já, Zuzka Malá a Martin Šternberg. Polovinu až třičtvrtě Zdeněk Hanuš a Pavel Musil. No, a když nám teklo do bot, tak pomohli Martin Musil, Jan Musil a Václava Musilová. Ostatním to nějak nevycházelo.
Všem, co za nás bojovali, tak nyní ještě jednou děkuji.
     Nyní k poslednímu zápasu s Demoličními koulemi, který jsme odehráli včera 19. 7. 2019 u nás doma.
     Hrálo se za hezkého počasí od 17,30 hod. v pohodové atmosféře, a dokonce se bylo i na co dívat. Jednotlivé hry nepostrádaly vše, co nám krásný pétanque může dát. Soupeř vyhrál, a musím uznat, že skutečně zaslouženě. My ale také nehráli špatně, a to je to hlavní.
     V prvním kole jsme nastoupili na hřišti číslo 1 v sestavě Zuzana Malá s Martinem Šternbergem proti Fandovi Vejtrubovi a Tondou Faustem. Zápas byl napínavý od začátku až do úplného závěru. Všichni zde hráli velice hezkou a napínavou hru. Naši měli více štěstí, a tak jim i patří vítězství 13:8.
To na druhém hřišti, kde za nás nastoupili Zdeněk Hanuš s Pavlem Musilem proti Petře Provazníkové s Hankou Javůrkovou, byla situace jiná. Od začátku tam kralovala děvčata. Naši se snažili, ale na své soupeřky neměli. Výsledek 13:5 pro soupeře je tedy zcela odpovídající stavu na hřišti.
Do druhého kola jsme šli za stavu 1:1 odhodláním bojovat jak nejlépe to půjde, což jsme splnili. Ovšem na skvěle hrajícího soupeře to nestačilo.
     V trojkách nastoupili Zuzana Malá, Martin Šternberg a Zdeněk Hanuš proti Tondovi Faustovi, Petře Provazníkové a Hance Javůrkové. Celý zápas probíhal velice zajímavě. Všichni odváděli hezké výkony, a velice dlouho to bylo napínavé i kolem vítězství. O tom nakonec rozhodl až závěr hry, kdy soupeř zahrál o poznání lépe jak my, a tak i zaslouženě vyhrál 13:11.
     Na druhém hřišti se při trojkách odehrával zápas jedniček, kde jsem nastoupil já proti Tondovi Faustovi. Zápas začínal pro nás docela slibně a to, když mi Tonda „dal“ prostor pro bodování. Toho jsem já bohužel hloupě nevyužil, a to také byla snad jediná má chyba ve hře, protože pak už jsem hrál velmi dobře. To ale na skvěle hrajícího Tondu nestačilo. Jeho výkon byl o poznání lepší než můj, a tak, i kdybych ty první dvě hry bodoval, tak by to na něj v ten den stejně nestačilo. Vyhrál zaslouženě 13:7. Hrát s ním byl pro mě skvělý zážitek.
     Soupeř byl lepší, vyhrál 3:1, tudíž mu patří i 3 body. My jim to přejeme, protože se nám s nimi hrálo velice dobře. Ano, chtěli jsme vyhrát, ale ne za každou cenu. Hlavně jsme si chtěli dobře zahrát, a to se nám bezezbytku podařilo. A za to i děkujeme soupeřům a zároveň jim také k vítězství blahopřejeme.
Josef Musil  

16. 7. 2019 - Sokoleč zápas pétanque PLP s týmem Demoliční koule.
     Do zápasu s týmem Demoliční koule jsme šli s patřičným respektem. Vždyť proti nám nastoupili hráči, které se nedá podceňovat. Jen naivka by tak činil. Naopak, každý z nich je dnes velice kvalitním hráčem, který se dokáže vypořádat s kdejakým týmem. Už jenom, některými soupeři podceňovaná Hanka, je velmi skvělou hráčkou, která skvěle umisťuje. Již vloni jsme si jí velice dobře všimli. Ale, on ten celý tým je skvělý. Tonda Faust, který dokáže zahrát skvělou hru, či jeho syn Petr, který bravurně vystřeluje. A Fanda? Tak, to je kapitola sama os obě. Svým klidným pojetím hry dokáže neskutečné výkony. A to především proto, že je univerzálním hráčem. Poslední z týmu, co proti nám nastoupila, Petra Provazníková, byť je ze všech hráčů nejmladší, tak patří k ostříleným hráčkám. Ne nadarmo byla několikrát zařazená do reprezentace, kdy úspěšně v zahraničí hájila barvy ČR.
     To ale neznamená, že se nad nimi vyhrát nedá. Jak se říká „Koule je kulatá, a tak se může zakoulet i mimo požadované mety hráče.“ Člověk se musí plně soustředit na hru, a tu hrát disciplinovaně, pak, když se k tomu přidá potřebná dávka štěstí, tak se to může stát. A to se nám dnes také povedlo.
     V prvním kole jsme nastoupili ve dvojkách Pavel Musil se Zdeňkem Hanušem proti Petře Provazníkové a Tondovi Faustovi. Hra se od začátku vyvíjela příznivě pro soupeře, kdy vedl 5:0. Pak se ale naši zvedli a dotáhli hru k vyrovnanějšímu výsledku. Pak ale udělali chybu, kdy si neohlídali svoji obranu, a za tuto chybu je soupeř potrestal pětkou, a tím nám odskočili na 10:5, což je stav už hodně špatný. Vypadalo to bledě. Jenomže, i soupeř udělal chybu, a ta se mu stala osudovou. Soupeři se nepodařilo vyrazit naši kouli, ale naopak, vyrazil tu svojí, a k tomu nám vytvořil volný prostor ke košonku. Tohle fatální zaváhání nám dávalo šanci. Jenomže, zase tolik místa tam na přihazování nebylo, a tak se ani neočekávalo, že by se Pavlovi se Zdeňkem mohlo podařit správně dohodit zbývajících 5 koulí. „Světe div se, podařilo se!“ Oba naši hráči se soustředili na hru a ani jednou nechybovali. To znamenalo, že dali soupeřům nečekaně šestku. Stav se rázem obrátil na 11:10 pro nás. Ale, nejenom to. Našim se podařil skvěle první další nához, kterému soupeř nedokázal čelit. Ovšem, ani naši na to nedokázali navázat, a tak brali jen jeden jediný bod. Stav se změnil na 12:10 stále pro nás. Soupeř začal být silně nervózní, ale kdo by se divil. Zvláště, když se našim podařil další skvělý nához. Ten sice soupeř dokázal odvrátit vyražením koule a košonku. Jenže, naši tam zase přihodili, a soupeři zbývala jediná koule. Tu nedal. Tak naši zázračně zvítězili 13:11.
     Na druhém hřišti nastoupili Zuzana Malá s Martinem Šternbergem proti Františkovi Vejtrubovi a Hankou Javůrkovou. Tady ten zápas byl velmi dlouho vyrovnaný. Chviličku to vypadalo lépe pro nás, jindy pro soupeře. Přesto závěrečná část patřila soupeři, který vyhrál zaslouženě 13:8.
     Stav po prvním kole 1:1. Do druhého kola jsme šli po delším zvažování, jak poskládat sestavu. Zvažovali jsme, jestli hrát více na jistotu nebo se pokusit vyhrát celý zápas. Nakonec jsme zvolili tu druhou „šílenost“, šli jsme se pokusit vyhrát. Bylo to těžké. Já jsem se rozhodl, že se postavím do cesty hráči, kterého beru za velice kvalitního hráč, a tím byl František Vejtruba. Spolu jsme pak odehráli velice hezký zápas, ve kterém jsem měl více štěstí, a tak se mi podařilo i vyhrát 13:8. Je to pro mě vzácné vítězství, protože Fandu beru jako mnohem lepšího hráče, jak jsem já. No a mí kolegové Martin Šternberg, Zuzana Malá a Zdeněk Hanuš nastoupili proti Petrovi Faustovi, Tondovi Faustovi a Hance Javůrkové. Tento zápas byl plný zvratů a změn. Nejprve to vypadalo lépe pro soupeře. Pak se to chviličku převracelo k našemu štěstí, kdy jsme si dokonce udělali i hezký odstup. Ten ale soupeř dokázal velmi dobře srovnat. V závěru hry se k nám otočilo štěstí čelem, a my vyhráli 13: 8. Byla to skvělá výhra, která dovršila naše dnešní vítězné tažení. Ty tři body moc potřebujeme, a tak jsme i rádi, že je máme. Popravdě jsme v ně ani moc nedoufali. Ano, šli jsme bojovat, ale jsme realisté, a tak jsme do jednotlivých zápasů šli obezřetně a s patřičnou pokorou. Nejinak tomu bude jistě i ve čtvrtek, kdy se má hrát odveta. Soupeř je skvělý, a tak snaha dnešní úspěch zopakovat nebude jistě lehkou záležitostí.
     Děkujeme soupeřům za skvělou hru.
Josef Musil  

     Odvetný zápas s Lipníkem (3. 7. 2019) se nám vydařil. Sice jsme nevyhráli, ale bojovali jsme. Navíc jsme jeli v hraniční sestavě, kdy jsme byli vůbec rádi, že jsme poskládali tým. Aby se tak ale mohlo stát, musela za nás nastoupit Václava Musilová, která dlouho pétanque nehrála, a nutno říci, že se jí ani hrát nechtělo. Přesto to pro náš spolek udělala.
     V prvním kole, kdy se hrají dvojky, nastoupila na hřišti č. 1 naše dvojice Zuzana Malá s Martinem Šternbergem proti Jaroslavovi Muzikantovi a Jiřímu Klimešovi. Tam, v úvodní části, ale i dlouho poté, to s námi nevypadalo dobře. Soupeř vedl, a to až do 8:2. Ovšem, za tohoto stavu se karta obrátila, a naši začali soupeře směle dohánět. Tím se také postarali o dramatický závěr hry, kdy už to bylo „kdo z koho“. Herní štěstí se usmálo na nás – výhra 13:12.
     Souběžně na hřišti č. 2 za nás nastoupili Josef (já) a Václava Musilovi proti Ladislavovi Novotnému a Jiřímu Chalupovi. Tady se čekal jasný debakl. To se ale naštěstí nestalo. Naopak, dokázali jsme svojí soustředěností, dobrými náhozy a sem tam i nějakým tím vyražením, vyhrát 13:8. To rozhodně nikdo nečekal. Ono se totiž i tady odehrávalo nějaké to menší drama. A to, když jsme vedli 9:8, tak mě se podařilo velice dobře umístit, na čemž se soupeř „vyházel“. My měli 5 koulí, a tak jsme šli do toho. A ono se celkem zadařilo. Vendula dokázala přihodit 2 koule, čímž to bylo za 3 body. Na mě zbývalo umístit jednu ze dvou zbývajících koulí. Sice se mi jednu podařilo umístit, ovšem na úkor jiné naší koule. Tím to bylo „bod za bod“. Poslední koule byla „krátká“. Byla to škoda. I soupeř byl přesvědčen, že jí dám. Ale stalo se. Do další hry jsme šli za stavu 12:8. To nám už dávalo šanci na vítězství. Ovšem, u tak skvělého soupeře, to není nikdy jisté. Člověk nesmí promarnit svoji šanci. A my jí nepromarnili. Podařilo se mi opět umístit dobře úvodní kouli, po které soupeř musel jít. Měli jsme štěstí, a tak to byl ten poslední bod, který nám scházel. Dá se tedy stručně říci, že do stavu 9:8 to bylo vyrovnané, ale pak, díky dobrému náhozu a následném přihozením 2 kouli, se vše rozhodlo. Vendula se tak postarala o skvělý a nečekaný výsledek.
     Stav po prvním kole 2:0 pro nás. Začali jsme si uvědomovat, že by se nám mohlo podařit i vyhrát. Chtělo to ale hrát na jistotu, a rozhodně zvolit správnou sestavu. Ale, jak, když já nerad hraji trojky, kde se mi moc nedaří, a Vendula by toho tam také moc nedokázala. K tomu si soupeř přivolal posily, a to nejen tak ledajaké. Tím to bylo zase o něco více napínavější.
Když soupeř postavil na jedničky úřadujícího mistra republiky Petra Vavroviče ml., bylo jasné, že tam se nám moc šancí neobjevuje. A tak se Vendula „obětovala“ a nastoupila proti němu. Bylo to jako když jde na porážku. Petr se ujal okamžitě jasného vedení, a Vendule nedal žádnou šanci. Ovšem, byl to džentlmen, a tak odehrál celou hru důstojně, tak jak se má, za což si získal náš obdiv. Vendule se, proti němu, podařilo uhrát jeden čestný bod, a tak to je i pro ní úspěch. Stav 1:13 vypadá sice hrozivě, ale, kdo zná kvality tohoto hráče, tak ví, že to není žádná ostuda. Děkujeme Petrovi za skvělý profesionální přístup a Vendule za bojovnost.
     Na dalším hřišti jsme nastoupili v sestavě já, Zuzka a Martin Š. proti Petrovi Vavrovičovi staršímu, Ladislavovi Novotnému a Jaroslavovi Muzikantovi. Zde jsme se chtěli pokusit „o nemožné“. První dvě hry byly pro nás. Vedli jsme 3:0, pak ale soupeř vyrovnal, a následovala celkem vyrovnaná hra, která nám dávala šanci na vítězství. K tomu nám soupeř nadělil i 3 body, kdy ke košonku přirazil naše koule. V tomto duchu se to neslo až do stavu 10:10, a pak už to bylo „kdo z koho“. My poslední hru nedokázali čelit jejich dobře nahozené kouli, což soupeř využil, a dokončil 3 body hru na 13:10. Nutno ale říci, že byť nám nechyběl bojovnost, tak zde byl soupeř lepším. A kdyby nehrál mírně riskantní hru, která mu nyní nevycházela, tak by zřejmě vyhrál i vyšším bodovým rozdílem.
     Závěrečný výsledek 2:2, což je skvělé. Ovšem, jelikož soupeř vyhrál trojku, tak on bere dva body a my jen jeden. Tudíž, na body vyhrál soupeř. Ten byl rozhodně lepší, výhra mu tak právem náleží. Nám zůstává radost z jednoho „ukořistěného“ bodu a dobrý pocit z odvedené práce na hřištích v naší okleštěné sestavě. I když v té trojce jsem já osobně toho moc nepředvedl. Nebýt mého velice dobrého výkonu ve dvojkách, musel bych se tady více „bičovat“.
     Děkujeme soupeřům za skvělé hry a velice příjemnou herní atmosféru. Zároveň jim blahopřejeme k vítězství. Poděkování patří i všem hráčům našeho spolku za skvělý výsledek.
Josef Musil

     Letos jsme do soutěže vkročili s obavami, ale i s velikou nadějí. Obavy jsme měli z toho, zda se nám bude dařit skládat sestavy na jednotlivá kola, s ohledem na menší aktivitu členské základny. A musím říci, že se to doposud dařilo. Bylo to díky pár lidem. Samozřejmě, že já, jakožto kapitán týmu, musím jít příkladem. Pak to bylo díky Zuzce Malé a Martinovi Šternbergovi, kteří zatím hráli ve všech zápasech. No, a o tu čtvrtou poziici se střídají Pavel Musil se Zdeňkem Hanušem. A když je zle, tak vypomohou Martin a Jan Musilovi.
     Nyní, kdy se blíží náš závěr soutěžních utkání, tak se nám to komplikuje, a budeme vůbec rádi, zda ty poslední 3 zápasy odehrajeme. Ten příští, který hrajeme ve středu s Lipníkem, tak už by měl být zajištěný. Hrát budou Zuzka s Martinem Š. a já, kdy se musím ale vrátit z Českých Budějovic a druhý den se tam vrátit. Hra je prostě hra, a tak se nedá nic dělat. No, a tu čtvrtou hráčku v poli nám doplní Václava Musilová. Ta sice hrát nechce, ale nikdy mě nenechá v nouzi  .
     Pak nás čekají jen dva zápasy s týmem Demoliční koule. To já mám ovšem dovolenou, kterou si nemohu přehodit z pracovních důvodů. Zvažujeme jak to nejlépe zařídit. Ale, jak se znám, tak to jistě nějak schůdně dopadne.
     Nyní k té naději. První zápasy se nám moc povedly. A tak jsme si nesměle začali myslet i na lepší umístění, jak vloni. Jistě by to tak i mohlo dopadnout, kdyby se něco v týmu nezměnilo. Jestli jsme měli dobrou týmovou hru, tak tu nyní postrádáme. Soupeři jsou kvalitní, a my jiné nástroje na ně nemáme. Chybí nám soustředěnost, někdy odvaha, a někdy nám naopak schází soudnost a správný odhad. Například, když máme hrát na obranu, tak střílíme nebo nejsme schopni bránit soupeři, aby více bodoval, přepalujeme hody, a necháváme hodně prostoru u košonku apod. Prostě to, co se nám dařilo v počátku soutěže, tak se nyní vytratilo. K tomu i vzájemná sehranost chybí..... 
     Co s tím vším? Nevím, ale co vím, tak je pozdě na nějaké překotné změny, a my vlastně na ně ani nemáme volné kapacity. Nejdůležitější nyní tedy pro nás je, dohrát soutěž až do řádného konce, a pokud možno nejlépe, jak se dá.
     Možná jsem nyní negativní, ale tak to má být. Nemohu nás pořád za něco chválit, když to k chválení není. Na druhou stranu, máme více bodů, jak v loňském roce, a zřejmě se i lépe umístíme. Tak bychom mohli být spokojeni, že? Přiznám se, že nejsem. Pro mě je důležitý tým a herní pohoda. Ať klidně prohráváme, ale ne hloupě. Z naší hry musí jiskřit, stejně jako tomu bylo v počátcích soutěže, odhodlání, pohoda a herní aktivita spojená s týmovou hrou.
     Musíme se naučit prohrávat! To je základ úspěchu! Pokud prohrávat neumíme, tak je to špatné. Posledně prohrála jedničky Zuzka s Maruškou z Lipníka. Byl to hezký zápas, a Zuzka měla dlouho navrch. Přesto prohrála 13:11, a pak přišlo to, co by měl udělat každý v obdobný situaci, a to uznat prohru a ocenit soupeře. To vše Zuzka v ten den udělala, a já byl rád, že to tak bylo. Zuzka hrála skvěle, stejně jako Maruška, které patřil závěr hry. A musím se přiznat, že jsem, po úvodní části, více věřil Zuzce. Jenomže Maruška hraje skvěle, a tak jí to vítězstí i právem patří.
     V paměti mám ale i pár proher, kdy to naši hráči neustáli, a pak to bylo špatné. Jak říkám, musíme se naučit prohravát, a z těch proher se učit. Pak máme šanci nejenom na zlepšení, ale i na lepší umístění. Jo, a nenamlouvejme si, že jsme kdoví jak lepší oproti soupeřům. Stojíme proti hodně moc kvalitním týmům, a je jedno na jaké jsou momentálně pozici. Naše síla je zatím jen v herním pojetí a v taktice. Do dokonalosti máme ještě hodně daleko.
Přeji všem dobrou hru a hezký den
Josef Musil 

     V Kolíně jsme včera (26. 6. 2019) uvítali tentokráte lídra tabulky PLP, tým, který má nemalé renomé a rozhodně patří mezi nejlepší kluby v ČR. Kdo zná prostředí pétanque a PLP, tak ví, že zde nyní píši o týmu PC Sokol Lipník. A právě tento tým má na svém kontě několik titulů mistra ČR v různých kategoriích. Samozřejmě, že i letos se má čím pochlubit. Například, jeho člen Petr Vavrovič ml. je současným úřadujícím mistrem republiky v jednotlivcích.
     Zajímavý pohled je i na vlastní obec Lipník, která má evidenčně pouhých 358 obyvatel, a přesto v ní působí dokonce 2 oddíly pétanque s nemalou základnou. Oba tyto oddíly jsou součástí PLP (ligy pétanque). Ale nyní zpět ke včerejšímu zápasu.
     Do prvního kola jsme nastupovali na hřišti č. 1 v sestavě Martin Šternberg se Zdeňkem Hanušem proti Jaroslavu Muzikantovi a Jiřímu Tymešovi. Na hřišti č. 2 to bylo v sestavě Martin Musil a já proti Vladimírovi Novotnému a Jiřímu Chalupovi. Vstupy do těchto zápasů vypadaly nadějně. V duchu jsem si říkal, že se možná na nás zase jednou usměje štěstí. Z tohoto mého mylného úsudku nás ale brzy soupeř vyvedl. Jestli se nám podařilo z počátku nějak bodovat, tak nám to soupeř „rázně“ zarazil svými přesnými náhozy a vyrážením. Nakonec ten výsledek, který jsme v obou zápasech uhráli, nebyl zase tak špatný. Prohráli jsme na prvním hřišti 7:13 a na druhém 5:13.
     Když k nám vedoucí PC Sokol Lipník, vždy příjemná a usměvavá Maruška Chludilová, přivedla svůj tým, čekal jsem to i mnohem horší. Vždyť se nám poslední dobou nedaří, máme problémy se sestavováním hráčů na jednotlivé zápasy, a nynější sehranost, mírně řečeno, nám tak nějak pokulhává. Po našem skvělém nástupu do PLP prostě nemůžeme chytit druhý herní dech, což je veliká škoda.
     Šli jsme tedy do druhého kola. To už k nám ale dorazila i naše výrazná posila Zuzka Malá, a tak jsme jí rádi zapojili do hry. Já osobně podal celkem špatný výkon, a tak jsem se sám z další hry vyřadil. Mohl jsem si to dovolit, protože nás bylo rázem 5, a stejně by se někdo musel obětovat. A já skutečně nepodal odpovídající výkony, i když se mi podařilo cca z 8 pokusů o vyražení soupeřových koulí 6x uspět, a to je co říci.
     Na hřišti č. 1 se začala hrát trojka v sestavě Zdeněk Hanuš, Martin Musil a Martin Šternberg proti Jaroslavovi Muzikantovi, Vladimírovi Novotnému a Jiřímu Chalupovi. Tahle hra se pro nás začala odvíjet velmi dobře, a to i když soupeř předváděl velice hezký výkon. V závěru to vypadalo, že se nám snad podaří i zvítězit. Nepodařilo se, a soupeř vyhrál zaslouženě 13:10. Ovšem, je také nutno říci, že jsme měli v průběhu hry více štěstí, a proto se nám také dařilo výrazně bodovat. Kdežto soupeř hrál celou hru o poznání kolektivně lépe, a dokonce i v lepší herní pohodě, a to i pro ně v nepříznivém stavu vývoje hry. Bylo to až obdivuhodné, jak pohodově si šli za svým cílem. Možná, že i to je základ jejich dlouhodobého úspěchu.
     Na hřišti č. 2 se odehrával souboj v jednotlivcích, do kterého nastoupila za nás Zuzka Malá proti Marii Chludilové. Zuzka začal velice odvážně, což jí přineslo výrazné bodové vedení. Vypadalo to, z mého pohledu, zpočátku na jednoznačnou záležitost pro nás. Jenomže Maruška nezapřela oddílovou příslušnost, a tak i ona se svým klidem hrála dál, jako když jí průběžné bodování ani „nezajímá“. Prostě tu hru hrála a nenechala se psychicky zaskočit. A to jí jistě dostalo, ve střední části, zpět do hry. Pak začalo to správné herní „peklo“. Obě hráčky předváděly skvělou hru. Přetahovaly se o každičký bod, a tak výsledek 13:11 pro soupeřku Zuzky není ničím překvapivým. Zuzka, když jsem jí děkoval za výkon, který předvedla, tak mi k tomu řekla, že Maruška byla ve střední části skvělá, a celkově prý hrála o poznání lépe jak ona..
     Když shrnu výsledek zápolení, tak soupeř vyhrál zaslouženě 4:0. Hra byla pohodová a přátelská. Nemilé bylo počasí s velmi vysokou teplotou, kdy se hrálo všem špatně. Ale, ruku na srdce, nenadáváme na něj vždycky? Jednou je zima, podruhé prší..... Ale ne, tentorkáte to bylo skutečně náročné pro všechny hráče, a to na obou stranách.
     Soupeři blahopřejeme. Odvetu hrajeme u nich již příští středu. Jen na to musím sestavit nějakou sestavu. O prázdninách, čase dovolených, to bude jistě nemalý problém. Naštěstí nám zbývají už jen 3 zápasy. Ostatní máme předehrané.
Josef Musil

     V sobotu 22. 6. 2019 jsme završili sezónu odměřovanou školním rokem 2018 / 2019. Co to pro nás znamená, je jasné. Dětem skončilo trénování, a nám dobrovolnická práce pro mládež. Co nás asi čeká po školních prázdninách? Vrátí se především děti v plném počtu nebo alespoň ve velikém? Nebo se sportem přestanou? V lepším případě přejdou na jiný sport. Zatím máme štěstí, kdy se k nám děti vracejí, a úbytky jsou mizivé, i když nějaké jednou za čas jsou. Doposud převládal větší nárůst, jak úbytek. A asi to bude i letos. Už nyní vím cca o 5 nových zájemcích. Z těchto důvodů také nábor do juda opětovně neprovádíme.
     Jiné je to u florbalu, pétanque a sebeobrany. Tam ty nábory realizovat budeme. Hlavně u florbalu potřebujeme nabrat další posilu k „A“ týmu, který nakonec přeci jenom postoupil do vyšší soutěže ze třetí pozice. Ale, k tomu Pátečníci ještě nově stavějí „B“ tým, a i do něj budou potřebovat doplnit stav.
     V sobotu jsme se tedy loučili s uplynulou sezónou. K tomuto účelu jsme využili prostor haly Bios a jejího okolí, kde jsme uspořádali sportovní den pro děti, ale i ostatní členy spolků Sport Kolín, z.s. a TJ Start Kolín, z.s. Akce se nám tradičně podařila. Účast byla kolem 150 účastníků, snad i více, občerstvení bylo tradičně bohaté – gril (maso, více druhů klobás, šunka, sekaná), párky, tlačenka, obložená mísa (salámová, sýrová), chlebíčky, zelenina, okurkový salát, mix kompoty……. Z Italské pekárny skvělá pizza, obložené bulky, štrůdl, od lidí domácí kávové sušenky, třešně, zmrzliny, obrovské množství uzeného (od Hofericů). K pití kofola, voda (neperlivá, perlivá), citronáda s mátou, káva („Turek“, rozpustné, Vídeň…), čaje ovocné či černé s dochucovadly. Bylo toho prostě mnoho. Každý si jistě přišel ke svému.
     Trošičku nám vadila ta omezení spojená se stavbou na hale, ale i to se dalo řešit. K tomu nám k zábavě posloužila hřiště venkovní (házená, kopaná, basket……) a pétanque. Vnitřní florbal, kopaná a další dle libosti.
     Vše výše uvedené bylo zdarma. Tedy jen za symbolický účastnický poplatek 50,- Kč, a placené bylo tradičně pivo. O náklady akce se podělily oba spolky poměrovým dílem k účasti.
     Závěrem se sluší poděkovat všem, co se o uspořádání společné akce zasadili, a také všem, co přispěli mátou, třešněmi, uzeným, zmrzlinou (pro všechny, v ten moment, přítomné děti!) a sušenkami.
     Děkujeme i Italské pekárně, která nás opět velice potěšila svojí profesionalitou, a kvalitou laskomin. Doufáme, že je na našich akcích uvidíme i v dalších letech.
     Děkujeme i rodičům, kteří nám zapůjčili venkovní sezení. Zde se ale také omlouváme (ještě jednou) panu Masopustovi, že jejich dvě křesla nevydržela něčí „péči“. Chtěli jsme je uhradit, ale, nemáme si s tím dělat starost. Tak alespoň, ještě jednou díky.
     Všem dětem přejeme krásné prázdniny, ale i to, aby nezapomínaly na svoji bezpečnost, ať již se týká koupání, silničního provozu apod. Opatrnosti není nikdy dost.      

     V sobotu 22. 6. 2019 jsme završili sezónu odměřovanou školním rokem 2018 / 2019. Co to pro nás znamená, je jasné. Dětem skončilo trénování, a nám dobrovolnická práce pro mládež. Co nás asi čeká po školních prázdninách? Vrátí se především děti v plném počtu nebo alespoň ve velikém? Nebo se sportem přestanou? V lepším případě přejdou na jiný sport. Zatím máme štěstí, kdy se k nám děti vracejí, a úbytky jsou mizivé, i když nějaké jednou za čas jsou. Doposud převládal větší nárůst, jak úbytek. A asi to bude i letos. Už nyní vím cca o 5 nových zájemcích. Z těchto důvodů také nábor do juda opětovně neprovádíme.
     Jiné je to u florbalu, pétanque a sebeobrany. Tam ty nábory realizovat budeme. Hlavně u florbalu potřebujeme nabrat další posilu k „A“ týmu, který nakonec přeci jenom postoupil do vyšší soutěže ze třetí pozice. Ale, k tomu Pátečníci ještě nově stavějí „B“ tým, a i do něj budou potřebovat doplnit stav.
     V sobotu jsme se tedy loučili s uplynulou sezónou. K tomuto účelu jsme využili prostor haly Bios a jejího okolí, kde jsme uspořádali sportovní den pro děti, ale i ostatní členy spolků Sport Kolín, z.s. a TJ Start Kolín, z.s. Akce se nám tradičně podařila. Účast byla kolem 150 účastníků, snad i více, občerstvení bylo tradičně bohaté – gril (maso, více druhů klobás, šunka, sekaná), párky, tlačenka, obložená mísa (salámová, sýrová), chlebíčky, zelenina, okurkový salát, mix kompoty……. Z Italské pekárny skvělá pizza, obložené bulky, štrůdl, od lidí domácí kávové sušenky, třešně, zmrzliny, obrovské množství uzeného (od Hofericů). K pití kofola, voda (neperlivá, perlivá), citronáda s mátou, káva („Turek“, rozpustné, Vídeň…), čaje ovocné či černé s dochucovadly. Bylo toho prostě mnoho. Každý si jistě přišel ke svému.
     Trošičku nám vadila ta omezení spojená se stavbou na hale, ale i to se dalo řešit. K tomu nám k zábavě posloužila hřiště venkovní (házená, kopaná, basket……) a pétanque. Vnitřní florbal, kopaná a další dle libosti.
     Vše výše uvedené bylo zdarma. Tedy jen za symbolický účastnický poplatek 50,- Kč, a placené bylo tradičně pivo. O náklady akce se podělily oba spolky poměrovým dílem k účasti.
     Závěrem se sluší poděkovat všem, co se o uspořádání společné akce zasadili, a také všem, co přispěli mátou, třešněmi, uzeným, zmrzlinou (pro všechny, v ten moment, přítomné děti!) a sušenkami.
     Děkujeme i Italské pekárně, která nás opět velice potěšila svojí profesionalitou, a kvalitou laskomin. Doufáme, že je na našich akcích uvidíme i v dalších letech.
     Děkujeme i rodičům, kteří nám zapůjčili venkovní sezení. Zde se ale také omlouváme (ještě jednou) panu Masopustovi, že jejich dvě křesla nevydržela něčí „péči“. Chtěli jsme je uhradit, ale, nemáme si s tím dělat starost. Tak alespoň, ještě jednou díky.
     Všem dětem přejeme krásné prázdniny, ale i to, aby nezapomínaly na svoji bezpečnost, ať již se týká koupání, silničního provozu apod. Opatrnosti není nikdy dost.      

     Dnes 19. 6. 2019 jsme odehráli ve Velimi odvetný zápas s SPD v PLP pétanque. Hráli jsme velmi dobře, ale na soupeře to tentokráte nestačilo.

     Na prvním hřišti jsme já se Zdeňkem Hanušem nastoupili proti Haně Jeřalové s Josefem Nejedlým. Hned v úvodu se ujali vedení soupeři, kteří nás herně o poznání převyšovali. Dokonce to dlouho pro nás vypadalo na pořádný „výprask“. To se ale naštěstí nestalo, a my začali soupeře směle dohánět. Hra se vzápětí „vyrovnala“. Proč to píši v uvozovkách? No, to proto, že se nám sice bodově dařilo, ale soupeř zůstával stále tím lepším. Jenom bylo ze hry patrné, že si soupeř takticky zvolil odvážnější styl, který mu zpočátku nevycházel, a tak se nám podařilo vyrovnat na 10:10. Později jsme se oba týmy posunuli na 11:11. Následně se nám podařilo v jedné z posledních her, ve které jsme doufali, že bude skutečně tou poslední, skvěle nastavit obranu a dvě koule nalepit ke košonku. V ten moment jsme si říkali, že to ta Hanka dát nemůže. „To přeci nejde!“ Jenomže, ona to dala skvělým, a pro nás nepochopitelným způsobem. Nejenom, že nás připravila o ty 2 cenné vítězné body, ale dokonce je dokázala nahradit jedním bodem pro ně. Byl to fantastický hod, který zřejmě rozhodl celý zápas. A to proto, že jsme následně nedokázali další hru čelit velmi dobře položené první kouli, což nás odsoudilo k prohře 11:13.
     Na druhém hřišti, kde nastoupili za náš tým Zuzka Malá s Martinem Šternbergem proti Vlastě Nejedlé a Vaškovi Jeřalovi, vypadal situace obráceně. Naši se zpočátku ujali jasného vedení. Tudíž to pro nás vypadalo velmi slibně. Bohužel se situace obrátila, a soupeř nejenom, že vyrovnal stav, ale následně se ujal i vedení, které si ohlídal, a zúročil ve svůj prospěch na 13:11. Přitom se našim dařilo hrát velice hezkou a poutavou hru. Nyní to ovšem na skvěle hrajícího soupeře skutečně nestačilo. Po prvním kole tedy stav 0:2 pro soupeře.
     Do druhého kola jsme šli v narychlo upravené sestavě. Na jedničky nastoupila Zuzka proti Josefovi N. a na trojky já, Martin a Zdeněk proti Hance, Vlastě a V. Krausemu. V jedničkách to byla celkem jasná záležitost pro soupeře, který zvítězil 13:6. To v trojkách byla situace v základu jiná. Dlouho se nám dařilo držet se soupeřem krok. Někdy to vypadalo, že máme i malinko navrch. Bylo to ale jen zdání. Soupeři hráli bravurně. Nejenom, že skvěle umisťovali, ale i vyráželi, a tak není ani závěrečný výsledek žádným překvapením, kdy jsme prohráli 10:13. Přesto si myslím, že jsme odehráli, na těch těžkých velimských hřištích, pěkné zápasy.
     V souhrnu prohra. Překvapení? No, to snad ani ne, vždyť soupeř předváděl úžasné výkony, na které jsme tentokráte neměli, a proto jim ta výhra i právem náleží. Ale, ani my nemusíme být zklamaný, protože jsme odehráli velmi dobré zápasy. Prostě jsme bojovali, a nic soupeři nenechali lacino. 
     Soupeři blahopřejeme a zároveň děkujeme za skvělé zápasy. Jednotlivé zápasy neztrácely napětí a dynamiku. Tak to mám i rád.

     Ve středu nás čeká další hodně těžký soupeř, a to TJ Sokol Lipník, který má mezi sebou i čerstvého mistra ČR v jednotlivcích. Podaří se nám na ně zahrát? Uvidíme. Jak říkali naši dědové "Štěstí si umí sednout i na vola." Tak doufejmě, že se i na nás osud usměje a nějaký ten bodík dáme .
     Josef Musil     

     Dnes jsme byli nakupovat na sobotní akci potraviny ve velkoobchodě v Hradci Králové a také upřesňujeme počty strávníků v Italské pekárně. Tím máme to hlavní připravené. 
     Letos to vypadá u našeho spolku následně. Nahlášeno je 15 judistů, 17 florbalistů, 5 členů pétanque a 6 členů sebeobrany. Z TJ Start se pak očekává 80 členů. S doprovody cca 150 lidí, a na tento počet jsme zajistili pití a občerstvení.
     Děkujeme všem, co se řádně nahlásili. Pomohlo nám to ve výpočtech a objednávkách nejenom jídla, ale i dalších věcí.
     Na sobotu se těšíme, i když to pro nás bude tradičně zabíračka. Také nezapomeňte, že po rozlučce už nebude do prázdnin žádný trénink.
Hezký den všem Josef Musil

      Dnes 17. 6. 2019 se nám dostalo cti, kdy jsme u nás hostili pétanque tým SPD Velim, který je tvořen z mnoha přátel, se kterými úzce spolupracujeme. Jsou to lidé, kteří nám již léta předávají mnoho svých poznatků a zkušeností, a jsou tak pro nás i velikým vzorem. A i když hrajeme vzájemně o každičký bod, tak se nikam neztrácí vzájemná úcta a přátelství. Nejinak tomu bylo i dnes.
     V prvním kole jsme nastoupili na hřišti č. 1 v sestavě Zuzka Malá a Martin Šternberg proti dvojce Vlasta Nejedlá a Vašek Jeřala, na druhém hřišti v sestavě Zdeněk Hanuš a Josef Musil proti Hance Jeřalové a Josefovi Nejedlému. Zatímco se Zuzce s Martinem podařilo udolat soupeře 13:7, tak na dvojce to bylo naopak. Tam to nejprve vypadalo herně celkem vyrovnaně. Dokonce se občas na nás usmálo i to herní štěstí. Pak ale přišlo pár skvělých soupeřových náhozů, které následně nekompromisně rozhodly o vítězi. V tomto duelu jsme prohráli 11:13. Byť jsme prohráli, tak jsme se svojí hrou celkem spokojeni. Myslím si, že jsme odehráli velice dobrou hru. Ne, že bychom nedělali nějaké ty chyby. Ale více bylo pěkných náhozů a celkové pojetí hry. 
     Po prvním kole byl tedy stav nerozhodný 1:1. Rozhodnout muselo tradičně druhé kolo. Do něj jsme šli, tak jako vždy, s odpovídající pokorou, ale i bojovností, což se opět vyplatilo. Ale jednoznačné to rozhodně nebylo. V trojkách (Zuzka Malá, Martin Šternberg a Zdeněk Hanuš proti Václav Jeřela, Hana Jeřalová a Vlasta Kruse) to nejprve pro nás vypadalo velice zle. Dokonce jsme prohrávali 0:7. Pak se ale štěstí přiklonilo na naši stranu, a vše dostalo jiný spád. Našim se dokonce podařilo nepříjemný stav nejenom obráti, ale dokonce i zvítězit, a to neuvěřitelným výsledkem 13:7.

     Na jedničkách (Josef Musil x Josef Nejedlý) to bylo jinak. Od začátku se dá, zjednodušeně říci, že byl stav vyrovnaný. To platilo do doby, kdy se Josefovi M. podařilo dát za sebou 3x za 2 body. Tím soupeři výrazně utekl z dosahu na 12:7. Ovšem to nebylo vše. V poslední hře se mu ještě podařilo pěkně přiblížit, což bylo pro soupeře hodně těžké, protože mu v cestě stálo ještě několik herních koulí, a to se těžko řeší. Zápas tedy následně skončil 13:7 pro nás. Ovšem, nebýt těch dvojek, tak se mohl zápas vyvíjet zcela jiným směrem, protože soupeř hrál velice pěknou hru.

     Výsledek vzájemného utkání 3:1 pro nás. Což znamená zisk skvělých 3 bodů. Jen nás mrzí, že vyhrát může jen jeden tým, protože soupeř hrál skvěle, a jistě by si i on vítězství zasloužil. 
     Příští zápas s tímhle skvělým týmem odehrajeme ve středu u nich. Již dnes se na to těšíme, a to i kdybychom neměli být úspěšní.
     Děkujeme soupeřům – přátelům za skvělé zápasy a krásně strávený čas hrou, kterou máme všichni tak rádi.
Josef Musil