Posledním kolem jsme završili Polabskou ligu v judu. Díky všem, co se na ní s námi spolupodíleli.
Není nás moc, o to větší mám radost, když se nám daří realizovat naše cíle. A to jenom díky tomu, že se nám podařilo vytvořit skvělou, snad mohu napsat partu lidí, co dokáží za věc vzít.
Když jsem začínal s náročnou přípravou této finální soutěže, netušil jsem jak to dopadne. Jak se podaří vše zorganizovat........ K tomu nebyla ani naše finanční stránka moc ok. To bylo zapříčiněné převážně tím, že nám ti výše zhatili naši předem schválenou soutěž, a to nás stálo nemalé prostředky. A aby toho nebylo málo, tak ani o ministerské dotaci nebylo stále rozhodnuto. O tom už bylo nemálo zveřejněno v TV, ale co s tím člověk nadělá? A víte, kdy jsme se dozvěděli, že peníze na letošní rok dostaneme? Bylo to teprve až na konci listopadu, a peníze k nám na účet dorazili teprve až v pátek 6. prosince, přitom to jsou peníze na celý rok 2019. Jsme sice rádi, že vůbec došlo něco, ale nervy to byly. A spolek? Tak ten jsme museli, s manželkou, založit ze svého. Teprve dnes se mi snad vrátí půjčka spolku (45.000,-) bez které bychom nemohli jet dál. Jistě se někteří budete ptát, proč jedeme tak na doraz. Je to proto, že jsme využili dotačních pobídek i z jiných zdrojů. Což nám umožnilo pořídit mantinely na florbal a nově i časomíry na 4 zápasiště, což je skvělé. A také jsme nemohli tušit, že si ministerstvo neporadí s přidělováním dotací. Prostě to nebylo lehké, ale povedlo se, a náš oddíl je zase o něco bohatší. Je to zvláštní. Jsme menší spolek, ale dokážeme divy..
Také nám stoupli náklady. Máme nejenom více závodníků, ale i dva týmy ve florbale, které hrají ligové soutěže, a to něco stojí.
A nyní zpět k soutěži. Mé obavy, únava a další negativní vlivy mi dotvářeli pocit, že to vše zorganizovat bude nesmírně těžké. Opak ale byl pravdou. A já jsem za to rád. Kdyby jste viděli, jak rodiče dokázali dojít a ujmout se nejenom stavby zápasiště, ale i celého zázemí. Jak naše starší děti (Slukovi a Hofericová) dokázaly samostatně doladit i ten nej detail. Byla to super příprava. Snad nejlepší ze všech dosavadních.
V sobotu to nebylo jinak. Ráno nastoupili Slukovi a Hofericovi. Ihned se ujali "své" práce. Nic jsem nemusel řídit. Vše jelo samo, a snad mohu s klidem říci, že mě takřka nai nepotřebovali. Tento sehraný tým lidí doplnili manželé Masopustovi a Jana Vrbová.
Do toho jsme dělali nemálo úprav abychom zvládli případný nápor větší účasti, která nás zaskočila v listopadu.
A jak dopadla naše účast v soutěži? Velmi dobře, a to nastoupilo za nás jen část našich závodníků. Posbírali jsme skvělých 10 bodů, což je o 3 méně jak větší Start.
Z výsledků:
1. místo - Aleš Sluka
2. místo - Filip Kohel, Anna Sluková, Adam Švimberský, Jakub Hradecký
Dále za nás hrdě bojovali - Denisa Hofericová, Štěpán Polanský, Richard Motlíček, David Dobiáš, Jaroslav Adam, Antonín Adam, Denisa Jan Masopust a Petr Dusil.
Všem patří náš obdiv a díky.
Celkově jsme skončili na krásném 11. místě. Na Turnov nám scházelo 6 bodů. To jsou zřejmě ty body, které jsme obětovali na 4. kole PL, které začíná hned po prázdninách. Tedy v době, kdy děti nemají jediný trénink., a tak je tam ani neposíláme. Jejich zdraví je pro nás cenější.
Jedeme dál. Hledáme nové lidi do týmu, nové důstojné prostory pro téninky apod. K tomu chceme dále nakupovat jednotlivé dílce na tatami, abychom uzavřeli nejenom celé 2 metry autu u 4 tatami (máme objednáno 
) , ale i další 3 metr autu.
Příští rok nás čeká zase mnoho práce, a my víme co se dá zlepšit, a to je hodně pozitivní. Věřím, že se zlepšíme i v judu, pétanque, florbyle ale i v dalších odvětvích. My na to máme.
Ještě jednou děkuji všem, co nám s přípravou a průběhem soutěže pomáhali, ale i dětem za skvělý přístup.
Josef Musil
